Reklama
Jak se žije asexuálům

Jak se žije asexuálům

Naše sexuální expertka Sarah je pořádně prohmatala

Průměrný Čech podle průzkumů souloží 99–125krát do roka, což představuje 1,9–2,3 soulože týdně. V tom případě bychom ale rádi viděli borce, kteří to zvládají pětkrát denně. Bez nich by statistika nefungovala. Víme, o čem mluvíme – průměrný redaktor Maxima souloží tak jednou za půl roku. A to přesto, že se snažíme ukecat modelky (v tomto čísle nás odmítly ty ze stran 42, 52, 84 a 108). Hůř než my na tom jsou jen asexuálové.

Veřejně se o nich začalo mluvit teprve před pár lety. „Je to nový fenomén, o kterém se zatím mnoho neví,“ říká pražský sexuolog Ondřej Trojan. „Přesná čísla chybějí, ale podle odhadů tvoří asexuálové asi jedno procento populace.“ Nezájem o sex je už dlouho popsán u zvířat. Například mezi krysami a ovcemi je podle průzkumů až 10 % asexuálních samců. U lidí si toho dlouho nikdo nevšímal. Ještě v půlce minulého století Alfred Kinsey ve svých proslulých studiích psal o „kategorii X“. Zjistil, že asi 1,5 % Američanů nemá žádné sexuální kontakty, ale neuměl to vysvětlit.
   
Problém je už v tom, koho mezi asexuály vlastně zařadit. Měřítkem totiž nemůže být jen samotná absence pohlavního styku. Část lidí je tak ošklivých nebo nesmělých, že by sex sice chtěli, ale neseženou partnera (což je třeba náš případ). Další velkou skupinou jsou ti, kdo z nějakého důvodu abstinují, ale touha po sexu u nich nechybí. I když kněží a jeptišky žijí v celibátu, za asexuály je označit nelze. Podobné je to s vězni, kteří se bez sexu musejí obejít nedobrovolně. Asexuál je tedy jen ten, kdo má k sexu podobný vztah jako my ke klokanům – jsou nám srdečně ukradení.

 
   
Důležité je, že asexualita není žádná porucha. „Do ordinace asexuálové nechodí,“ shrnuje doktor Trojan. „Nemají k tomu důvod – se svým stavem jsou naprosto vyrovnaní a nechtějí ho měnit. V tom se liší od pacientů, u kterých libido vymizelo kvůli psychickým problémům, přepracovanosti nebo neshodám s partnerem. V těchto případech se dá zvolit vhodná terapie a o žádnou asexualitu nejde. Proč ale léčit člověka, kterému subjektivně nic nechybí?“ Trojanovu péči prý ale čas od času vyhledají partneři asexuálů, kterým sex schází. Co jim radí? „Pokud je to pro ně zásadní problém, nezbývá než se rozejít.“
   
Zatím se neví, co asexualitu způsobuje. Je vrozená, nebo získaná? Teoreticky jsou možné obě varianty. Možná po předcích zdědili nízké hladiny hormonů, nebo se jim včas nezapnula příslušná mozková centra. Jenže asexuálem se asi můžete stát i pod tlakem prostředí. Vyrůstali jste v rodině náboženských fanatiků? Potlačili ve vás přehnaně přísní rodiče vaši tělesnost a namluvili vám, že sex je hřích? Nebo jste naopak měli přehnaně volnou a promiskuitní výchovu? Rozvrátila manželství vašich rodičů nevěra, což ve vás vytvořilo psychické bloky? Byli jste v dětství pohlavně zneužíváni nebo váš osudový vztah zkrachoval na erotickém nesouladu? Ve všech těchto případech můžete v dospělosti sex podvědomě odmítat.
   
Asexuálové vám přestanou připadat divní, když si zkusíte představit, že byste žili ve společnosti eroticky posedlé pěstováním kaktusů. Všichni neustále mluví o vzrušujících bodlinkách, desetkrát denně si telefonují recepty na nejlepší hnojiva, obsesivně hledají na internetu exotické druhy a nad obrázky kaktusů se jim zrychluje dech. Vás ale kaktusy absolutně nevzrušují a nezajímají. Zaobírat se jimi považujete za ztrátu času. Přesně tak si připadají asexuálové – prostě je nikdo eroticky nepřitahuje. ‚Normálního‘ člověka celý život pohání především sex. Vzpomeňte si, kolikrát denně na něj myslíte a kolik energie obětujete tomu, abyste někoho sbalili a zašukali si. Kvůli sexu se ženeme za penězi a kariérou, píšeme básně, chodíme na plastické operace, hezky se oblékáme, chceme vyniknout ve sportu… A to vše jen proto, abychom někam něco zasunuli nebo (v případě čtenářek Maxima) si někam něco nechali zasunout. Asexuálové mají v tomto smyslu velkou výhodu. Časopis New Scientist napsal: „Oč více času jim zbývá na jinou zábavu: sport, filatelii, četbu, kulturu, zahrádkaření, rybolov nebo ruční práce…“

Asexualita nijak nesouvisí se sexuální orientací – mezi asexuály najdete ‚heteráky‘, ‚buzny‘ i lesby. Někteří je dokonce považují za čtvrté pohlaví (vedle heterosexuálů, homosexuálů a bisexuálů). Společné je jim jen to, že je nezajímá erotická rovina vztahu. Přesně to popsala jedna novinářka z Reflexu: „Sex je pro mě něco jako algebra. Sice chápu, jak to funguje, ale vnitřně se mě to nijak nedotýká.“ Vztah dvou asexuálů přitom může být stejně pevný, romantický a důvěrný jako u nás ‚normálních‘. Ale aby to nebylo tak jednoduché, existují také asexuálové, kteří po žádném vztahu netouží a nejlépe jim je o samotě.

Asexualita se ale nevylučuje s touhou po potomcích. Některé asexuální páry si pečlivě naplánují plodné dny, párkrát se ‚přemůžou‘ a pořídí si rodinu klasickým způsobem. Je to pro ně asi stejně vzrušující úkon, jako když se kvůli problémům s početím musíte dostavit na kliniku asistované reprodukce na odběr semene. Jiní asexuálové raději volí adopci.
    
Přelomem ve ‚zviditelnění‘ této menšiny byl rok 2001, kdy americký aktivista David Jay spustil fórum AVEN (Asexual Visibility and Education Network, www.asexuality.org). Časopis New Scientist Jaye popsal jako „pohledného mladíka s tváří řeckého boha, který nikdy nezatoužil políbit dívku ani muže, natož po jiných stupních intimnosti.“ Kdyby charismatický Jay chtěl, mohl by mít každý den v posteli někoho jiného. Jenže on nechtěl. „Když jsem kdysi na internetu hledal výraz ‚asexualita‘, našel jsem jen odkaz na améby, které se rozmnožují dělením,“ vzpomíná. „Rozhodl jsem se s tím něco udělat.“

Dnes Jayovy stránky fungují ve čtrnácti jazycích (včetně češtiny!) a mají desítky tisíc registrovaných členů. Propojily lidi, kteří si připadali osamělí, divní a vydědění. „Sex je jako čokoláda,“ říká jeden z účastníků fóra AVEN. „Když potkáte někoho, kdo ji nemá rád, šokuje vás to. Cože?! Musí ti chutnat – chutná přece všem!“
   
David Jay stál u zrodu hnutí, které začíná kopírovat emancipační snahy homosexuálů v 70. a 80. letech minulého století. Na rozdíl od nich ale nemusejí asexuálové bojovat za žádná práva – právo s nikým nespat lidem neupíraly ani nejdrsnější totalitní režimy. Chtějí jen, abychom je nepovažovali za nemocné. Na rozdíl od homosexuálů se také nijak neodlišují stylem oblékání a nemají žádné kluby, kam by se chodili bavit. Navzájem se poznají podle prstenu na prostředníčku a triček s výrazným ‚A‘. Fórum AVEN jim slouží hlavně jako seznamka. Najít partnera, který by se po vás nesápal, může být totiž docela problém.
   
Asi nejotevřenější příběh asexuála zveřejnil v září 2008 britský deník The Guardian. „Od dětství jsem si neuměl představit, že bych se měl jednou oženit a mít děti,“ vzpomínal v článku Paul Cox. „Nepřitahovaly mě nejen holky, ale ani kluci. Když mi bylo třináct, otec mi přinesl naučnou knihu o sexu. Připadal jsem si, jako kdybych četl o nějaké vzdálené cizí kultuře… Později jsem se na internetu díval na porno. Necítil jsem vzrušení ani znechucení. Spíš mě to nudilo. Čas od času jsem masturboval, ale nic sexuálního v tom nebylo. Těžko se to vysvětluje. Dělal jsem to jen proto, že to vyžadovalo moje tělo. Šlo o stejnou fyziologickou potřebu, jako když si čistíte uši.“
   
Když Paul s pomocí internetu zjistil, že je asexuál, na fóru AVEN si našel stejně orientovanou partnerku. Po čase se vzali. „Tchyně naléhala, abychom si na naši první společnou noc pronajali ‚svatební pokoj‘ v hotelu. Poslechli jsme ji a pozvali tam pár přátel na after party. Celou noc jsme hráli scrabble a k ránu všichni usnuli přímo na podlaze,“ vzpomíná Paul…
Sdílejte:TwitterFacebookVytiskněte si:TisknoutTisknout
Tisknout

Další z rubriky

Jak poznat lačnou holku? Tady je 53 věcí, podle kterých ji hned odhalíte

Jak poznat lačnou holku? Tady je 53 věcí, podle kterých ji hned odhalíte

Podle těchto znamení poznáte, že miluje sex. A někdy byste to do ní ani neřekl! Inu, tichá voda břehy mele…

Číst více
Šmajchlování: Jak často to děláme, kdy nejvíc a jak tomu říkáme?

Šmajchlování: Jak často to děláme, kdy nejvíc a jak tomu říkáme?

V tomto článku jsme pro sex použili výrazy z drsné hovorové mluvy. Ale pozor - text je přísně odborný!

Číst více
POLÍZANICE! Zeptali jsme se žen, jak správně lízat. K čemu jsme došli?

POLÍZANICE! Zeptali jsme se žen, jak správně lízat. K čemu jsme došli?

Zeptali jsme se na to čtyř žen, ale dvakrát moudří z toho nejsme. Každá to totiž chce jinak. Ale co - zmrzliny jsou taky stovky druhů a každý ma nejraději tu...

Číst více
Naivní očekávání - dej si facku, odhoď je a začni od konce

Naivní očekávání - dej si facku, odhoď je a začni od konce

Čekáte, že zrovna váš život bude originální? Marně!

Číst více
Reklama

Nejnovější články

Páteční gify, jediná jistota dnešního světa

Páteční gify, jediná jistota dnešního světa

A už je to tady zase. Pátek, oběd se blíží, tak než se vyrazíte najíst, nezapomeňte užít naší pravidelnou dávku. Aplikace ...

Číst více
GALERIE: Potvrzeno! Příroda je pěkně nefér

GALERIE: Potvrzeno! Příroda je pěkně nefér

Příroda je občas docela svině. Zatímco někdy rozdává plnými hrstmi, jindy zase pěkně škudlí.

Číst více
GALERIE: Ženy, které zírají do lednice

GALERIE: Ženy, které zírají do lednice

Možná vám taky doma kdysi říkali, že se do lednice nečumí jak do televize. Ale tyhle holky? Ty na to zvysoka kašlou!

Číst více
Páteční gify dnes ve velkém rodinném balení

Páteční gify dnes ve velkém rodinném balení

Dneska jsme se nechali zase trochu unést a tak jsme vybírali a vybírali, až jsme těch gifů vybrali celou hromadu. Tak snad to neucpe ty internety. A vy taky opatrně, ...

Číst více