Foto: iStockphoto
Proč nám ukradli biblickou potopu?
08. 05. 2009 | Autor: Maxim
Ptejte se na cokoliv...
Zvětšit písmo textu
Zmenšit písmo textu
Pošli kámošovi
Vytiskni článek
Sdílej na Facebooku
OT: Kamarád tvrdí, že biblická potopa skutečně byla. Prý na konci poslední doby ledové, když se Středozemní moře vylilo do Černého.
Jaromír, Zlín
OD: U toho prvního těžko říct, to druhé je ale archeologicky dokázaná pravda. Před 7600 lety stoupla hladina Středozemního moře natolik, že se jeho vody přelily přes úžinu Bospor do černomořské pánve, v níž tehdy bylo sladkovodní jezero. Voda dosáhla až do výše sta metrů a zalila území mnoha set čtverečních kilometrů , kde již tehdy žili lidé v civilizačně poměrně vyspělém společenství. Ano, stalo se tak na konci doby ledové, což je pro pochopení vzniku mýtu o potopě nejdůležitější. K masivním potopám totiž následkem tání ledovců docházelo poměrně často a právě v oblastech, kde žilo víc lidí pohromadě – v úrodných planinách kolem nově se rodících řek (ono se tehdy ani nikde jinde moc žít nedalo). Ve svých mýtech tak mají potopu nejen židé a po nich i křesťané, ale také Řekové, Vikingové, Aztékové, Mayové, Číňané nebo Indové. A hlavně Sumerové, jejichž mýtus o potopě se nápadně podobá tomu, co je napsáno v knize Genesis. Vlastně obráceně, protože sumerský mýtus je o něco starší. Inspirován byl velmi pravděpodobně potopou, která se stala před téměř pěti tisíci lety na řece Eufrat.
OT: Zdá se, že se poslední dobou nějak rozmohlo kradení vzácných obrazů. Kolik už jich vlastně bylo ukradeno?
Igor, Chomutov
OD: Není to jenom poslední dobou. A nejde jenom o obrazy. Za dobu existence lidstva byly vytvořeny nejméně miliony nejrůznějších uměleckých artefaktů a statisíce jich byly ukradeny. Dnes je obchod s kradeným uměním neoficiálně třetí na světě co do výše finančních toků – hned po obchodu s drogami a se zbraněmi. V roce 2004 (nejbližší rok, za který má zatím Interpol úplnou statistiku) bylo jen v naší republice ukradeno přes pět set uměleckých předmětů, z toho asi sto obrazů. Skutečně ceněná malířská díla jsou pouhou špičkou tohoto ledovce a těžko říct, kdo a proč je krade, protože je nikde neprodá nebo o ně nakonec stejně přijde. Daleko logičtější (a proto také rozšířenější) je kradení méně známých děl velkých malířských mistrů a jejich přemalování na ‚ztracené a znovuobjevené originály’, které pak dosáhnou minimálně stejné, ne-li větší hodnoty než původně odcizené dílo (příklady najdete na stránce www.search-antiques.com pod heslem System PRAL). Na saztv.com/page7.html zase najdete přehled nejvýznamějších ukradených děl,
za jejichž nalezení jsou vypsány milionové odměny.

