Psychiatr Ján Praško si posvítí na vaši sezonní afektivní poruchu, zkráceně zvanou SAP.

Od podzimu do jara jako by mi někdo vysával energii…
Možná trpíte sezonní afektivní poruchou (SAP), která se v našich zeměpisných šířkách objevuje zhruba od konce října do dubna. Pacienti jsou unavení, vyčerpaní, podráždění a mají slabou, ale dlouhodobou depresi. Nechce se jim nic dělat, celé dny by jen spali, přejídají se…

…na podzim přibírám, jako bych se chystal k zimnímu spánku!
SAP opravdu připomíná hibernaci některých druhů zvířat.

Kolik procent lidí SAP postihuje?
To se přesně neví – v Česku to totiž ještě nikdo nezkoumal. Sezonní kolísání energie zažívá asi 80 % evropské populace. Přes zimu se jim hůř vstává, ale nemají s tím vážnější problémy. S těmi se potýká jen asi 6 % populace a asi 2 % lidí SAP brání v normálním životě.

Co mám dělat, když si myslím, že ji mám?
Obvodní lékař bohužel SAP pozná jen málokdy. Nejspíš vám řekne, že jste přepracovaný. Člověk si totiž většinou nestěžuje na depresi, ale na únavu. SAP se špatně diagnostikuje, takže se třeba zdlouhavě prověřuje, jestli nemáte nějakou infekci, boreliózu, chronický únavový syndrom… Část pacientů se nakonec dostane k psychiatrovi, který jim napíše antidepresiva. Ta většinou zaberou, ale člověk se SAP potřebuje spíš světlo.

Co SAP způsobuje?
Lidi se stejně jako zvířata řídí sezonním rytmem – od jara do podzimu jsme aktivní víc, v zimě míň. Naši aktivitu reguluje hlavně hladina melatoninu v krvi.

Bože, co to je?
Hormon, který se vytváří v noci a způsobuje dobrý spánek. Přes den je melatoninu v krvi málo. Jeho hladina závisí na délce denního světla – když je den dlouhý, je melatoninová pauza krátká, a naopak. Moderní doba ale sezonní rozdíly setřela. Kolísavý rytmus délky dne a noci zmizel, máme žárovky, televize… Naše tělo se ale podle tohoto rytmu miliony let vyvíjelo. Napovídá nám, že bychom v zimě měli víc odpočívat. Při krátkém dni je nedostatek energie prostě úplně normální. Jenže my se snažíme být v zimě aktivní stejně jako v létě. Když si to budete vyčítat a hledat v sobě chyby, začnete být nešťastný a nenávidět se. K SAP si tak navíc vytvoříte ještě depresi.

Čím výš na zeměpisný sever, tím víc je prý v zimě depresí a sebevražd. Takže za to může kratší zimní den?
Ano – podle výzkumů je na severu skutečně víc lidí trpících SAP. Často to řeší alkoholem.

Tak proto se ve Skandinávii tolik kalí! Dá se SAP úspěšně přechlastat?
Ne. Když se napijete, chvíli vám bude líp, ale další den vám bude o to hůř. Alkohol depresi krátkodobě vylepšuje, ale dlouhodobě ji prohlubuje. Mnohem přirozenějším lékem je speciální světlo, které vám prodlouží den, a tím potlačí hladinu melatoninu. Světlo vám vlastně ‚namluví‘, že jste v létě a že máte být aktivní. Po pár dnech fototerapie si to vaše vnitřní hodiny ‚zapamatují‘ a pak nějakou dobu drží, aniž byste světlo potřeboval.

Takže stačí, když na sebe doma posvítím žárovkami nebo zářivkami?
Ne, protože nemají plné sluneční spektrum ani dostatečný výkon. Fototerapie funguje jen se speciálním světlem typu daylight. Pacient si k němu ráno na půl hodiny sedne, čte si, povídá si s ostatními…

Můžu si daylight někde koupit?
Pár firem ho sice nabízí, ale lidé se SAP by ho neměli používat bez dohledu lékaře. U citlivých jedinců by totiž světlo mohlo spustit mánii.

Není lepší si v zimě prostě zaletět někam do tropů za sluníčkem?
Na pár dnů to pomůže, ale když se vrátíte, vaše vnitřní hodiny se zase nastaví na krátký den a SAP se znovu rozjede.

Dočetl jsem se, že SAP je prý ‚daň‘ za to, že naši předkové kdysi odešli z Afriky na sever, kde je v zimě krátký den…
To je jedna z teorií. Možná je to ale přesně opačně – SAP může být i pozitivní adaptace na krátké zimní dny a dlouhé noci, které předkové prostě prospali. Ne jako my, kteří část noci probdíme.

Jak poznám, že bych měl jít se SAP k lékaři?
Podle toho, že vám dlouhodobá zimní únava a útlum znemožňují normálně fungovat.

Proč prostě nevyžrat ledničku a pak hezky dva tři dny spát? Vždyť SAP je vlastně příjemný…
Spousta lidí to tak dělá. Přes zimu najedou na pohodlnější režim a nevyčítají si to, a v létě jsou pak zase aktivnější. Se SAP se neléčí – prostě se jí přizpůsobili. Takže pohodář zaleze do postele, ale stresmen by na sebe měl nechat svítit? Ano, protože deprese je už něco navíc. Samotná SAP nemusí být problém – taková eskymácká žena na podzim přibere patnáct kilo a pak už jen leží a je jí dobře. Zimním útlumem nikoho neotravuje, ani sebe.

Více na adrese www.pcp.lf3.cuni.cz