Reklama
Zločinci ztratili čest

Zločinci ztratili čest

Výživný rozhovor s Josefem Lottesem, šéfem pražského oddělení vražd

Co všechno má na starost vaše oddělení?
Děláme vraždy a ublížení na zdraví s následkem smrti v celé Praze. Volají nás ke každému úmrtí nebo sebevraždě, kde se vyskytnou pochybnosti. Buď se to nějak vysvětlí, nebo začneme vyšetřovat.

Kolik vražd jste už vyšetřoval?
Za 24 let, co pracuji na oddělení, se u nás dělaly stovky případů. Nechci se vytahovat, ale řadíme se mezi špičku v Evropě. V průměru objasníme 90 procent vražd.

Ke kolika vraždám dojde v Praze za rok?
Podle mých statistik bylo minimum třináct a maximum sedmdesát za rok. V poslední době se průměr ustálil asi na čtyřiceti případech. Velký zlom nastal v polovině 90. let, kdy se k nám přesunul zločin z východního bloku a z Balkánu. Najednou jsme řešili vyřizování účtů, nájemné vraždy a další těžké případy.

Jaké vlastnosti by měl mít kriminalista?
Na ‚vraždách’ by měli být policisté s praxí, kteří umějí navázat kontakt s lidmi. Nestačí mít čtyři školy a jít rovnou ke kriminálce.

Musí mít kriminalista silný žaludek?
V podstatě ano. Na našem oddělení se dostaneme k věcem, u kterých normální lidi omdlévají. Na žádný případ není hezký pohled. Ale obzvlášť otřesné je, když přijedeme na místo činu a najdeme dítě.

Stává se to často?
Vzpomínám si na případ osmnáctiletého mladíka, který přišel domů a našel mrtvou celou rodinu. Otčím ležel rozstřílený u dveří, matka v šestém měsíci ubodaná, stejně tak i jeho tříletý bráška. Mladík se zabýval fotografováním noční Prahy, a proto nebyl doma. Když uviděl, co se stalo, zhroutil se. Byl úplně vyřízenej. Dostal posilující injekci, odvezli jsme ho na psychiatrii… A po týdnu jsme ho obvinili jako pachatele.

Jak se vám to povedlo?
Byl to vnitřní pocit, který se bouřil. Dali jsme dohromady výpovědi, prověřovali všechno, co nám řekl. Vyslechli jsme jeho spolužáky a nakonec přišli na první rozpory v jeho výpovědi. To je vždycky dobrý začátek.

Jaký měl ten kluk motiv?
Hlubokou nenávist k celé své rodině. Jeho matka se po smrti svého manžela znovu vdala, vzala si cizince, syn ale nesmírně tíhl ke svému otci, který se zabil na motorce. Na to, že mu bylo 18 let, měl všechno dokonale připravené a nastudované z internetu. Dokonce jsme u něj našli plánky, jak si zkonstruovat tlumič na pistoli.

Podle čeho poznáte, že vám někdo lže?
Musíme se vžít do jednání pachatele a citlivě vnímat jeho chování. Pokud někoho obviníme z trestného činu, a on nám tady málem rozmlátí kancelář, řekneme si, že na jeho verzi třeba něco bude. A naopak. Když je někdo netečný, neusměje se, tak to také o něčem svědčí. Ale s žádným člověkem nemůžeme jednat rovnou jako s vrahem, protože si stále říkáme: ‚Co když vážně nic neudělal?‘ S podezřelým vždy hrajeme hru kočky s myší – my si třeba něco myslíme, ale nemáme na to důkazy. A je jenom na nás, abychom je našli.

Jak dlouho vydrží zapírat největší lháři?
Do smrti. Třeba přední český sériový vrah Ivan Roubal se nikdy nepřiznal. Přestože jsme na něj měli pádné důkazy. Při přelíčení dokonce vyzval soudce k božímu soudu.

Vzpomínám si, jak Policajt v Beverly Hills při vyšetřování neustále narážel na nějaké byrokratické překážky. Máte to jednodušší?
To bych neřekl. Nedávno jsme měli v Letňanech pobodaného muže, který umíral, nad místem kroužil vrtulník s termovizí, a my neměli razítko, abychom směli zaměřit jeho ukradený mobil. Na ochranu osobnosti se u nás dbá a sehnat nutná povolení je někdy těžké i v kritických situacích. Naštěstí již existují návrhy předpisů, které naši práci zjednoduší a zefektivní.

V seriálu Kriminálka L.A. usvědčují detektivové vrahy pomocí hi-tech počítačů, genetických expertiz… Co pomáhá vám?
Česká kriminalistika tradičně využívá nejmodernější vědecké poznatky. Například s genetikou jsme na našem oddělení začali už v roce 1990, kdy jsme konzultovali případy s docentem Ferákem z Bratislavy. Samozřejmě jsme tehdy ještě netušili, jak se odebírají vzorky DNA, takže jsme třeba poprvé vezli na Slovensko celá játra zaledovaná v chladicí tašce.

Vzpomenete na případ, kdy jste vraha převezli za využití moderních technologií?
V každém případu, který vyřešíme, někoho převezeme. Vrah si vždycky myslí, že právě jeho nedostaneme. Málokterý případ je jasný hned od začátku. Tak jednou za rok nám někdo zavolá a udá se, že zabil manžela nebo manželku. Posledně za námi dokonce jeden přišel až na vrátnici. Právě jsem odcházel z práce a vrátná na mě volala, že na mě čeká nějaký pán. Nevěřili jsme mu, a tak jsme jeli na místo činu. Ale říkal pravdu – zabil ji.

Existuje něco jako scénář, podle kterého se řídíte, když dorazíte na místo činu?
Když se jedná o úmrtí, vyjede celá naše skupina včetně lékaře. Uděláme prvotní ohledání a pak podle úvahy přibíráme další experty – soudního lékaře, odborníky z kriminalistického ústavu, techniky, balistiky… Pokud máme nějaké nejasnosti, místo činu zapečetíme. Stává se, že třeba i při třetí návštěvě objevíme něco nového. Před pár lety jsme třeba řešili jednu brutální vraždu. Všude byla spousta krve oběti. Po pár dnech jsme se vrátili a našli jednu kapku krve podezřelého na místě, kde by ji nikdo nečekal – na šroubku, který jistí kliku od dveří. Měli jsme štěstí, ale to přeje připraveným. Ta kapka byla jedním z usvědčujících důkazů.

Z čeho všeho umíte vystopovat pachatele?
Vzpomínám si na jeden nedávný případ, kdy jsme vraha našli podle dioptrického skla a obruby brýlí. Asi před rokem jel řidič po kruhovém objezdu na Kozím plácku v Praze 1 v protisměru. Jednoho chodce to rozčililo tak, že mu kopl do dveří. Řidič zastavil, vylezl ven, došlo ke konfliktu a chodec vytáhl nůž. Když se lidi rozešli, na místě zůstal ležet mrtvý řidič, sklo z dioptrických brýlí a kus obruby.

Podle nich jste dopadli vraha?
Svědkové nám poskytli celkem nicneříkající popis pachatele. Podle obruby jsme našli výrobce, od výrobce zjistili rok výroby, všechny distributory a přes ně zas všechny koncové prodejce. Pak začala mravenčí práce. Objeli jsme všechny vytipované optiky v republice a přes jejich účty hledali, kdy a komu prodali tenhle typ brýlí. Stejnou cestu jsme prošli i se sklem. Když jsme dali výsledky dohromady, vypadlo nám sedm optik. Bohužel tři z nich neměly jmenný seznam zákazníků, ale jenom čísla.

Takže jste byli ve slepé uličce…
Ne tak docela. Z druhé strany jsme se k pachateli dostávali přes kamerové systémy. Podle nich jsme vytipovali, kdo by jím mohl být. Představte si, že sedíte v kanceláři a musíte sledovat hodiny záznamů z několika kamer. Všechno je ve tmě… Ale zjistili jsme, že na kamerách vzdálenějších od místa činu již náš podezřelý chybí. Napadlo nás, že asi zapadl do nějaké hospody. Prohlédli jsme záznamy až do rána, kdy zavírají poslední bary, a zase nic. Bylo zřejmé, že hledaný bydlí v okolí místa činu. Na evidenci obyvatel jsme vytipovali tisíce obyvatel Prahy 1. S tímto seznamem jsme šli na jejich fotografie. Opět jsme měli štěstí, když na nás už ze třetího snímku vykoukl člověk přesně v našich brýlích…

Existuje pořád něco jako pražská galerka?
Od doby rady Vacátka se hodně změnilo. Dneska situaci kazí narkomani a naši ‚přátelé‘ z východních států. Zločinci už nemají žádnou čest. Všichni se zaštiťují advokáty a různými právy. Smutné je, že práva obviněných se dneska cení víc než práva obětí. Jako poškozený nemáte bohužel podle zákona právo téměř na nic.
Sdílejte:TwitterFacebookVytiskněte si:TisknoutTisknout
Tisknout

Další z rubriky

Příští rok přijdou na trh hodně realistické sexuální robotky

Příští rok přijdou na trh hodně realistické sexuální robotky

Totálně realistické "nafukovací panny" nejsou žádnou extra novinkou, nejnovější typy firmy Abyss Creations ale i tak posouvají ...

Číst více
Katolíci šílí z téhle fotky finalistek Miss Bumbum

Katolíci šílí z téhle fotky finalistek Miss Bumbum

Soutěž Miss Bumbum, jak už jistě víte, hledá každoročně tu nejlepší prdelku Brazílie. Letos se finalistky postaraly v téhle těžce ...

Číst více
Opilec s brutálním zářezem se stal hrdinou další photoshopové bitvy

Opilec s brutálním zářezem se stal hrdinou další photoshopové bitvy

Tohodle chudáka bez kalhot pověsili nejspíš jeho hodní kamarádi za plot tak, že mu vytvořili naprosto monstrozní trenýrkový ...

Číst více
Drsný jestřáb je větší tvrďák než Jason Statham

Drsný jestřáb je větší tvrďák než Jason Statham

Hlavním hrdinou poslední photoshopové bitvy se stal tenhle jestřáb s výrazem a postojem toho největšího hollywoodského tvrďáka.

Číst více
Reklama

Nejnovější články

Páteční gify, jediná jistota dnešního světa

Páteční gify, jediná jistota dnešního světa

A už je to tady zase. Pátek, oběd se blíží, tak než se vyrazíte najíst, nezapomeňte užít naší pravidelnou dávku. Aplikace ...

Číst více
GALERIE: Potvrzeno! Příroda je pěkně nefér

GALERIE: Potvrzeno! Příroda je pěkně nefér

Příroda je občas docela svině. Zatímco někdy rozdává plnými hrstmi, jindy zase pěkně škudlí.

Číst více
GALERIE: Ženy, které zírají do lednice

GALERIE: Ženy, které zírají do lednice

Možná vám taky doma kdysi říkali, že se do lednice nečumí jak do televize. Ale tyhle holky? Ty na to zvysoka kašlou!

Číst více
Páteční gify dnes ve velkém rodinném balení

Páteční gify dnes ve velkém rodinném balení

Dneska jsme se nechali zase trochu unést a tak jsme vybírali a vybírali, až jsme těch gifů vybrali celou hromadu. Tak snad to neucpe ty internety. A vy taky opatrně, ...

Číst více