Příliš mnoho stříbra vede k trvalému zmodrání

V homeopatii se používá tzv. koloidní stříbro, v kosmetice koloidní platina - prý nějak přepólují kovy ve vodě. Jak to dělají? A není to nesmysl?
poslala: Hanka L., Praha

Koloidní roztoky se dělají různým způsobem. Třeba se prášek z jílové břidlice nechá rozpustit ve vodě, do které se pak postupně uvolňují minerály jako železo nebo vápník. Nebo se, v případě třeba stříbra, používá elektrolýza – požadovaný prvek se pak do vody uvolňuje z kovové elektrody za použití proudu.

Jenže na rozdíl od železa nebo vápníku nehraje stříbro v lidském metabolismu a tělesné biochemii žádnou roli – neúčastní se našich biologických pochodů. Je sice pravda, že má antibakteriální účinky, ty ovšem mají i jedy jako arzen a rtuť, které se spolu se stříbrem používaly před vynálezem antibiotik. Jenže jejich účinky zahubily mnohdy nejen infekci, ale i jejího nositele.

Koloidní stříbro ani další kovy jako zlato či platina prokazatelně léčí při vnější aplikaci (na kůži), ale u té vnitřní je problém. I velmi málo koncentrované koloidní roztoky mohou po delším čase způsobovat hromadění kovu v těle a vést kromě smrtelných otoků plic např. k argyrii – zmodrání kůže, jaké si způsobil Američan Paul Karason (viz foto), když hltal velké dávky podomácku vyrobeného koloidního stříbra.

Smrtelné to není a vypadá to fakt hodně cool, ale zkoušet to nedoporučujeme. Je to nevratné!


Zde krátká povedená animace, jak vzniká koloidní zlato: