Reklama
Peníze budou…

Peníze budou…

…dokud bude existovat lidstvo, které je vynalezlo

Co jsou peníze? Na tom se dosud ekonomové neshodnou. „Obsah a rozsah slova peníze je ovlivněn tím, zda se nacházíme v dobrých, či špatných časech,“ řekl nedávno v Bratislavě na konferenci Budoucnost peněz viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. V dobrých časech se jako ‚peníze‘ používají i cenné papíry, třeba dluhopisy. „Na bankovku se lze také dívat jako na dluhopis svého druhu,“ dodal Hampl. A pokračoval dál s tím, že ve špatných časech se definice peněz zužuje pouze na tento druh státního dluhopisu. Přitom záleží na tom, kde a v jaké měně máte své prostředky uložené. Řekové, přestože používají euro, přesouvají své vklady do Německa – které má taky euro, ale Řekové to ‚německé‘ považují za bezpečnější.

V budoucnosti, jíž se většina z nás dožije, takovouhle možnost mít nebudeme. Zmizí bankovky i mince, zbudou jen čísla elektronicky převáděná z účtu na účet. Velká část finančních trhů takhle funguje už mnoho let. V Americe existují obchody, kde klasické peníze neberou, jenom karty. A i ty půjdou do háje. Majitel účtu bude identifikován pomocí duhovky, otisků prstů, tónu hlasu… Co budeme v těch dobách házet do fontán, dávat žebrákům a používat při mariáši, těžko říct. Ale o to vůbec nejde. Jen se posuneme na novou úroveň. Podobně jako stále píšeme dopisy, ale už ne ručně a nevkládáme je do obálek. Skutečná změna peněz stojí hlavně na tom, jak a čím budou tzv. kryté, jakou hodnotu budou představovat.

Na socialistických bankovkách býval nápis, že „...sú kryté zlatom…“. Byla to lež. Finanční svět definitivně opustil zlatý standard, v němž peníze více méně reprezentovaly zásoby zlata, v roce 1971. Cestu k ničím nekryté, nuceně obíhající měně (flat money), jsme ale nastoupili už od počátku vývoje peněz. Středověké mince, nesoucí svou hodnotu, se ‚kazily‘– hlavně tím, že někteří lidé obrušovali jejich hrany, aby tak získali prášek ze vzácných kovů. To byl jeden z důvodů, proč se v 18. století začalo přecházet na bankovky – potvrzení o uložení mincí.

Jenže instituce, které přijímaly vzácné kovy a vydávaly na ně potvrzení (bankovky), zjistily jednu věc – spousta lidí (vkladatelů) se nechodí často přesvědčovat, zda jejich zlato v trezorech banky skutečně je. Nechodí si peníze vybírat. Odborně se tomu říká „bankovní sedlina“ a funguje v zásadě takhle: Dejme tomu, že banka přijme sto zlatých mincí. Za ně vydá sto bankovek. Ze zkušeností banka ví, že osmdesát zlaťáků si nikdo nepřijde v dohledné době vyzvednout, a proto na ně vydá další bankovky, které půjčuje. Samozřejmě na úrok, aby si vydělala na svůj provoz a mohla nakupovat další zlaté mince. A na ně pak opět vydávat nové bankovky, které bude půjčovat na úrok… a tak pořád dokola. Vzniká tak bankovní systém, v němž jsou zpočátku peníze zlatem kryté jen částečně a dnes již nejsou kryté ničím. Systém, který jednoduše popisuje Bernard Lietaer ve své knize Budoucnost peněz:

„Do vesnice, kde funguje výměnný obchod, přijde cizinec. Řekne domorodcům, že mohou obchodovat pomocí pomalovaných kousků hovězí kůže. Sám je pro ně vyrobí a každé rodině jich přidělí deset. Obchod se zjednoduší, domorodci jsou nadšeni. Při odchodu jim cizinec řekne, že přijde za rok a bude chtít od každé rodiny vrátit jedenáct kousků kůže. Ptají se ho: ‚Kde máme vzít ten jedenáctý kousek?‘ Cizinec jim odpoví: ‚Uvidíte.‘ Některé rodiny mu pak vrátí jedenáct hovězích kožek, jiným musí vypsat směnku na dlužnou ‚částku‘ i s úrokem.“ Stejná situace panuje i v dnešním bankovním systému. Že je to nebezpečný začarovaný kruh, rozpoznali někteří ekonomové už v první polovině minulého století. Byly navrženy i systémy, kde peníze měly omezenou dobu platnosti, která se dala prodloužit zaplacením 1 % hodnoty dané bankovky. Tohle řešení, předpokládající existenci podvodníků a zavádějící záměrné ‚kažení‘ peněz, navrhl německý ekonom Silvio Gesell. V roce 1932 ho zavedli jako paralelní měnu v rakouském městě Wörgl, které bylo (jako celá Evropa) zasaženo recesí. Za pár týdnů zde byla odstraněna 25% nezaměstnanost a do roka se bez půjček podařilo realizovat velké množství veřejných stavebních projektů. Několik měsíců poté ale centrální rakouská banka projekt zničehonic zakázala (a místní nezaměstnanost pak záhy překročila 30 %).

Podobné projekty dnes úspěšně fungují (ovšem jen v malém regionálním měřítku) třeba v Německu, kde tzv. schwundgeld najdete v asi padesáti menších městech. Je možné, že právě v těchto systémech leží budoucnost peněz. Dnešní peníze totiž stále vznikají na základě půjčky, která má být později splacena i s úroky. Peněžní systém nás tak nutí bojovat proti všem o limitované finanční prostředky. Korektněji řečeno podporuje soutěživost, což fungovalo dobře v dobách jeho počátků, kdy masově probíhala územní expanze. Jenže tenhle systém je svým způsobem hra typu letadlo, a to teď začíná ztrácet rychlost i výšku.

Sdílejte:TwitterFacebookVytiskněte si:TisknoutTisknout
Tisknout

Další z rubriky

Příští rok přijdou na trh hodně realistické sexuální robotky

Příští rok přijdou na trh hodně realistické sexuální robotky

Totálně realistické "nafukovací panny" nejsou žádnou extra novinkou, nejnovější typy firmy Abyss Creations ale i tak posouvají ...

Číst více
Katolíci šílí z téhle fotky finalistek Miss Bumbum

Katolíci šílí z téhle fotky finalistek Miss Bumbum

Soutěž Miss Bumbum, jak už jistě víte, hledá každoročně tu nejlepší prdelku Brazílie. Letos se finalistky postaraly v téhle těžce ...

Číst více
Opilec s brutálním zářezem se stal hrdinou další photoshopové bitvy

Opilec s brutálním zářezem se stal hrdinou další photoshopové bitvy

Tohodle chudáka bez kalhot pověsili nejspíš jeho hodní kamarádi za plot tak, že mu vytvořili naprosto monstrozní trenýrkový ...

Číst více
Drsný jestřáb je větší tvrďák než Jason Statham

Drsný jestřáb je větší tvrďák než Jason Statham

Hlavním hrdinou poslední photoshopové bitvy se stal tenhle jestřáb s výrazem a postojem toho největšího hollywoodského tvrďáka.

Číst více
Reklama

Nejnovější články

Páteční gify, jediná jistota dnešního světa

Páteční gify, jediná jistota dnešního světa

A už je to tady zase. Pátek, oběd se blíží, tak než se vyrazíte najíst, nezapomeňte užít naší pravidelnou dávku. Aplikace ...

Číst více
GALERIE: Potvrzeno! Příroda je pěkně nefér

GALERIE: Potvrzeno! Příroda je pěkně nefér

Příroda je občas docela svině. Zatímco někdy rozdává plnými hrstmi, jindy zase pěkně škudlí.

Číst více
GALERIE: Ženy, které zírají do lednice

GALERIE: Ženy, které zírají do lednice

Možná vám taky doma kdysi říkali, že se do lednice nečumí jak do televize. Ale tyhle holky? Ty na to zvysoka kašlou!

Číst více
Páteční gify dnes ve velkém rodinném balení

Páteční gify dnes ve velkém rodinném balení

Dneska jsme se nechali zase trochu unést a tak jsme vybírali a vybírali, až jsme těch gifů vybrali celou hromadu. Tak snad to neucpe ty internety. A vy taky opatrně, ...

Číst více