Reklama
Kanibalové v Česku

Kanibalové v Česku

Rozhovor o genitáliích s hořčicí a dalších chuťovkách!

Chystáte se někoho zabít? Publicista Viktorín Šulc (56) o vás dříve nebo později napíše…

Která vražda je nejzáhadnější?
V prosinci 1991 se v Ostravě našlo tělo Kamily Faitové (22). Měla uříznuté ruce a vyňaté vnitřní orgány, které si pachatel nejspíš odnesl jako trofeje. Půl roku poté byla v Praze zabita Dita Hrabánková (21). I jí chyběly vnitřní orgány. Ani jedna z těch vražd nebyla objasněna, ale mohlo jít o stejného pachatele. Náš přední psychoprofiler, Dr. René Grumlík, mi po vraždě Hrabánkové řekl: „Tygr je znovu v džungli.“

Co transplantační mafie?
Vypadá to lákavě – Hrabánková byla totiž ‚otevřena’ odborně. Ale orgány by se musely vyjmout sterilně, zchladit a dopravit k příjemci nejdéle do šest hodin. Navíc existují náznaky, že vraždil deviant. Tenké střevo oběti bylo totiž podvázáno cizími vlasy.

Napadá mě Hannibal Lecter…
To je vymyšlená postava, ale blíží se mu americký sériový vrah Ed Kemper. Ten má IQ 144 a agenti FBI s ním konzultují případy sexuálních vražd stejně jako s Lecterem. Ve vězení dnes přepisuje literární díla do slepeckého písma, takže je držitelem řady děkovných plaket.

Co spáchal?
Podobně jako u některých jiných sériových vrahů se u něj projevila tvrdá výchova. Jeho matka, jak sám říká, „předběhla feministky“. Nenáviděla muže a Eda mlátila, protože se „nemohl stát její dcerou“. Ed vzpomíná: „Líbily se mi holky, ale věděl jsem, že je budu líbat až poté, co jim uříznu hlavu.“ Zabil šest žen, pak matce rozmlátil hlavu kladivem a vyndal jí hrtan. „Chtěl jsem vidět to, co na mě pořád řvalo,“ vysvětloval. Matčinu hlavu dal na poličku, házel do ní šipky a při tom ze sebe vykřičel všechnu nenávist, kterou k ní cítil. Jeho poslední obětí byla matčina kamarádka. Přišla na návštěvu a řekla: „Cítím se k smrti unavená.“ Ed vzpomíná: „Vzal jsem ji za slovo.“

Byl někdo podobný i u nás?
Ano. Nepopravili ho, proto ho nebudu jmenovat. V pubertě pochopil, že je sadista. Byl ale inteligentní, takže s tím bojoval, jak se dalo. Oženil se, měl dítě, v práci požíval nejlepší pověsti… Pak si ale dal pivo navíc a v autobuse spatřil dívku v bílých šatech, která mu připadala jako zjevení. Zatímco my bychom se s ní chtěli objímat, on ji zabil. Šel se ale hned udat a ve vězení napsal pojednání o sadismu. Vysvětluje, co cítil, o čem snil…

Vyskytli se v Česku kanibalové?
Ano, ale ne že by si lidské maso připravovali tak vybraně jako Dr. Lecter. Třeba Ladislav Hojer si doma uvařil genitálie jedné z obětí a pojídal je s hořčicí. V srpnu 1994 u nás německý deviant Ralf Huse zabil cikánskou holčičku, snědl kus jejího masa a pil její krev. V červenci 1963 u pardubického nádraží Josef Kulík postupně zavraždil dva chlapce, rozdělal oheň a opékal si jejich vnitřnosti. Traduje se, že když druhý chlapec viděl, co se děje jeho kamarádovi, zbělely mu vlasy.

Jak se vlastně člověk stane sexuálním vrahem?
Narodí se jím – deviace je prostě určená. Zatímco nás vzrušují nahé ženy, pro devianta je prostředkem ukojení jejich smrt. Do doby, než je vykastrován, takže jeho pohlavní pud vyhasne, s tím nemůže mnoho dělat. Postupně v něm narůstá tlak, a když je ‚vyladěný’, často stačí jen malý podnět. Vzpomínám na jednu vraždu v Praze na Žižkově. Maminka se ohnula ke kočárku, pachatel viděl vyhrnutou sukni a to ho tak vzrušilo, že začal zabíjet. Sérioví vrazi často najezdí stovky kilometrů, vytipovávají si oběť, vlastně si tak hrají…

Motiv lovu?
Ano, ten bývá velmi silný. Znám pachatele, který znásilňoval, a přitom si zpíval lovecké písničky. Byl už tak ‚rozjetý’, že kdyby se ho nepodařilo včas dopadnout, začal by vraždit.

Kolik jich mezi námi chodí?
V každém českém kraji se stane zhruba jedna sexuální vražda ročně. Počítám jen sadisty, ne pachatele, kteří vraždou pouze umlčí oběť znásilnění. Asi nejznámějším českým sériovým sexuálním vrahem byl Hojer a později Straka, ale ten naštěstí ‚stihl’ zabít jen tři ženy.

Mají výčitky svědomí?
Někteří o svých činech vyprávějí bez sebemenší lítosti, ale jiní výčitky mají. Mozek ovlivněný pohlavním pudem jedná jinak, než když je v klidu. Hojer měl úsloví: „Když se ocas postaví, rozum se mi zastaví.“ I když se sexuální vrahy podaří ochránit před ostatními vězni, často se oběsí, protože se cítí vydědění.

Kterou vraždu (kromě sexuálních) považujete za nejbrutálnější?
Existuje způsob svázání do kozelce, zvaný ‚incapretamento‘. Šňůra jde přes krk, ruce a nohy jsou svázané vzadu. Dokud je vydržíte mít ohnuté, žijete. Když se vám ale začnou slabostí napínat, pomalu se škrtíte. Je to trýznivé, dlouhé umírání. Dvě ze svých obětí tak ‚popravil’ vrah Roubal. Vizuálně bylo asi nejhorší, když psychopat umlátil manželku. Umírající, zkrvavenou a nahou ji nutil zaujímat obscénní polohy a fotil si je. Fotky jsem viděl a asi bych ho dokázal popravit.

Vy byste dovedl někoho zabít?!
V afektu určitě. Nedávno jsem viděl v televizi, jak na Slovensku umlátili psa. Kdybych u toho byl, popadnu první těžší předmět a zaútočím tomu člověku na hlavu. Promyšleně bych ale zabít neuměl – vím totiž, jaká mašinerie se proti vrahovi rozjede. Dělají na tom nejlepší mozky.

Viděl jste spoustu otřesných věcí. Šokuje vás to ještě dnes, nebo se z vás stal profesionální cynik, abyste se z toho nezbláznil?
Šoku se neubráním, ale horší je to, co v člověku doznívá. Patologové 
a kriminalisté to někdy zahánějí alkoholem. Na mně se to projevuje tak, že ztrácím nervy. Nechci se dívat na filmy s násilím, často se dojímám. Najednou mi do očí vhrknou slzy a já nevím proč… Dřív jsem jezdil za matkami obětí. Člověk by je nejraději konejšil, ale já je musel tzv. vytěžit. To se vám vymstí – každá z nich mi nevědomky ‚ukradla‘ kus nervů. Chodil jsem i za matkami vrahů. Používal jsem na ně fintu – řekl jsem jim: „To špatné o vašem synovi už vím. Můžu odejít, ale pokud mi o něm chcete říct něco hezkého…“

Lze o vrahovi říct něco hezkého?
Hezkého asi ne, ale zajímavého. Většina vrahů se snaží sama před sebou očistit. Říkají třeba: „Jednu starou paní jsem sice zabil, ale jiné jsem zase dal pětistovku…“ Ženy, které znaly pětinásobného vraha Roubala, tvrdily, že nemůže být zlý, když tak krásně vypráví o životě…

Zabíjejí Češi jinak než v Evropě?
Při domácích ‚zabijačkách‘ se u nás nesahá po pistoli, ale po noži. Můj známý kriminalista říká, že je to záhada. Srdce v těle zabírá velmi malý prostor, ale manželka šermující nožem se do něj při hádce vždycky trefí. Jakmile začne vzrušeně máchat kudličkou, je lepší odejít.

Jaké tělo bylo zlikvidováno nejkurióznějším způsobem?
Jeden z vrahů majitele zastavárny pracoval v elektrárně. Tělo vytáhli do nejvyššího patra, otevřeli kontrolní dvířka a hodili ho do pece. Později vzpomínal, že zardoušený muž začal ve výtahu přicházet k sobě. Jestli se probral, musel si při pádu do plamenů myslet, že je v pekle… Ani obrovský žár ale tělo nestrávil. Spadlo dolů na rošt a zastavilo struskový buben, takže vražda byla rychle objasněna.

Co když policie naopak zná vraha, ale nemá tělo?
Jeden muž zabil manželku a druhý den odjel se dvěma syny na dovolenou. Děti nevěděly, co vezou v kufru… Mrtvolu cestou schoval, nenašla se dodnes. Byl ale odsouzen díky stopám krve v autě. Nebo případ olšanského hrobníka Jana Kříže. Zmizela žena, svědci slyšeli křik, našly se zakrvácené džíny, ale tělo dodnes chybí. Vrah ho nejspíš schoval do některého z tisíců hrobů, ale to je jako hledat jehlu v kupce sena. Tam mohou být schována i těla desítek zmizelých ‚bílých koní‘.

O co šlo?
Učebnicovým příkladem je tzv. Fekův gang. Vždycky si našli nějakého blbečka, zařídili mu živnostenský list a odebírali na něj zboží. Když po něm začala jít policie, zabili ho.

Proč vás vraždy tak fascinují?
Ze stejného důvodu, z jakého vzniká tenhle rozhovor. Zločin je svým způsobem přitažlivý – jsme jako Alenky, které láká svět za zrcadlem.

Vzpomínáte na první mrtvolu?
Na pitevně jsem viděl zastřeleného podnikatele s otevřenou lebkou. Byl to zvláštní pocit, dívat se někomu do hlavy. Jeho obličej mám dodneška před sebou…

Co jste cítil?
Nasládlý odér smrti. Pokud bylo tělo dlouho ve vodě, mají s tím problémy i soudní lékaři. Jeden kriminalista mi vyprávěl, jak vytahovali mrtvolu ze sklepa. Stříkali si do masek parfém, pili rum, zkoušeli všechno možné, ale pořád je to nutilo ke zvracení. Pomohl až rozmačkaný list libečku… Vzpomínám i na šílenou matku, která zabila dítě. Na pitevně vypadalo jako nádherný andělíček bez hlavy. Zřízenec mu zašíval lebku, vydávalo to zvláštní zvuky, jako když jsme jako kluci sešívali fotbalový míč… A pak povídá: „Doktore, už půjdu, musím pro dítě do školky!“ Aby mohl člověk tu strašnou práci dělat, musí prostě žít normálními všedními starostmi.
Sdílejte:TwitterFacebookVytiskněte si:TisknoutTisknout
Tisknout

Další z rubriky

Příští rok přijdou na trh hodně realistické sexuální robotky

Příští rok přijdou na trh hodně realistické sexuální robotky

Totálně realistické "nafukovací panny" nejsou žádnou extra novinkou, nejnovější typy firmy Abyss Creations ale i tak posouvají ...

Číst více
Katolíci šílí z téhle fotky finalistek Miss Bumbum

Katolíci šílí z téhle fotky finalistek Miss Bumbum

Soutěž Miss Bumbum, jak už jistě víte, hledá každoročně tu nejlepší prdelku Brazílie. Letos se finalistky postaraly v téhle těžce ...

Číst více
Opilec s brutálním zářezem se stal hrdinou další photoshopové bitvy

Opilec s brutálním zářezem se stal hrdinou další photoshopové bitvy

Tohodle chudáka bez kalhot pověsili nejspíš jeho hodní kamarádi za plot tak, že mu vytvořili naprosto monstrozní trenýrkový ...

Číst více
Drsný jestřáb je větší tvrďák než Jason Statham

Drsný jestřáb je větší tvrďák než Jason Statham

Hlavním hrdinou poslední photoshopové bitvy se stal tenhle jestřáb s výrazem a postojem toho největšího hollywoodského tvrďáka.

Číst více
Reklama

Nejnovější články

Páteční gify, jediná jistota dnešního světa

Páteční gify, jediná jistota dnešního světa

A už je to tady zase. Pátek, oběd se blíží, tak než se vyrazíte najíst, nezapomeňte užít naší pravidelnou dávku. Aplikace ...

Číst více
GALERIE: Potvrzeno! Příroda je pěkně nefér

GALERIE: Potvrzeno! Příroda je pěkně nefér

Příroda je občas docela svině. Zatímco někdy rozdává plnými hrstmi, jindy zase pěkně škudlí.

Číst více
GALERIE: Ženy, které zírají do lednice

GALERIE: Ženy, které zírají do lednice

Možná vám taky doma kdysi říkali, že se do lednice nečumí jak do televize. Ale tyhle holky? Ty na to zvysoka kašlou!

Číst více
Páteční gify dnes ve velkém rodinném balení

Páteční gify dnes ve velkém rodinném balení

Dneska jsme se nechali zase trochu unést a tak jsme vybírali a vybírali, až jsme těch gifů vybrali celou hromadu. Tak snad to neucpe ty internety. A vy taky opatrně, ...

Číst více